Obyčejné Domky

*Saki se po skončení dnešního dne v Akademii vydala cestou domů tak jako každý den. Její život je celkem poklidný. Je to průměrný život průměrného občana, který se chce stát slavným ninjou. Je to její sen, kterého chce dosáhnout jednoho dne. Chce být uznávanou Kunochi, které si bude každý vážit. Když došla domů, tak na ní už čekala její maminka, která se k ní vždy chovala s láskou a nákloností. Svoji mamku měla ráda a obdivovala jí jako silnou a statečnou ženu, která přejde i všechny útrapy a každou bolest s úsměvem na tváři. Jediné, co na své matce neměla ráda je její veliká trpělivost, kterou měla s jejím otcem. Její otec byl alkoholik, který se nestyděl si vzít pár věcí násilím.* Jsem doma! *Řekla stručně do otevřela dveře a vešla dovnitř. Hned na to se ozval hlas její maminky.* Vítej doma, co bylo dneska nového v akademii? *Starostlivá maminka zase vyzvídá co dneska probírali. Maminka nikdy na akademii nebyla, byla to pouhá civilistka tak jako veliká část lidí tady ve vesnici. Hold všichni nemůžou být ninjové, někdo musí zajištovat potravu a vykonávat jiné činnosti, než je boj. No, když přišla domů a šla do kuchyně odkud se ozýval hlas její maminky, tak spatřila jak vaří.* Copak to děláš dobrého? Ale, dělám tvoje oblíbené jídlo. Dneska bude zapečená ryba. *Saki normálně při těchto slovech se rozzářily oči nadšením, že bude mít dneska jedno z jejích neoblíbenějších jídel. Rozhodla se své mámě pomoct s přípravou a vařením. Rozhodla se udělat přílohu k rybě, kterou bude mít. To dalo mámě čas a prostor jít umýt nádobí a vyprat prádlo. Když jídlo bylo hotové, nádobí umyté a uklizené, stejně tak jako prádlo, tak byl čas jíst. Většinu času jedli sami dvě, protože jejich otec se zdržoval pokaždé ve vesnici. Většinou to bylo v nedaleké hospodě, kde popíjel se svými kumpány pivo a domů přišel uprostřed noci celý opilý. Divý se, proč to s ním máma ještě neskončila, ale když se jí na to jednou optala, tak odpověděla, že dřív takový nebýval, že dřív jí zachránil před nebezpečím a že stále věří, že je uvnitř dobrý chlap. Saki tomu nechce věřit, možná kvůli tomu, že ho takového nepoznala. Přece jenom se prý změnil při narození Saki, kdy otec chtěl za svého potomka chlapečka, kterého by mohl později učit chlapeckým věcem. Nechápe proč by se to Saki nemohla naučit taky, když jediný rozdíl je v rozmnožovacích orgánech, které má jiné. Je moc malá, aby pochopila to, jak funguje mužské a ženské tělo a zatím nedokáže pochopit, že každé funguje jinak kvůli jinému množství jiných hormonů. Když dojedli, tak to po sobě uklidily a ona šla dále pomáhat mamce. Po pár hodinách měli dnešní program splněný a obě se mohli věnovat nějaké té zábavě. Saki měla nejraději, když jí maminka četla knížky se smyšleným obsahem, které v sobě obsahovali plno dobrodružství. Když byli uprostřed knížky, tak se ozvali nějaké rány venku před domem. Čtení knížky momentálně skončilo.* Počkej chvíli, já se jdu podívat co se děje. *Odložila knížku a šla se podívat před dům. Velku byl jejich otec, který měl i doprovod svých kumpánů, kteří byli na mol tak, že se museli držet jeden druhého, aby vůbec dokázali stát. Je vůbec zázrak, že dorazili domů po svých. Saki vše sledovala z okna. Viděla svého otce a další 4 lidi, kteří se vzájemně podpírali. Matka k nim přiběhla se strachem v očích a zavedla svého otce domů.* Hoši, pojďte posedět. *Řekl svým opileckým hlasem. Alkohol z něho táhnul tak silně, že i matku to zaskočilo. Dneska to vypadá, že je nalitý ještě více než normálně.* Ne! Jen ty půjdeš, nechci tu mít nikoho cizího. *Její matka toho měla dost. Přehlédla hodně věcí, ale tohle přehlédnout nedokázala. Nikdo do jejího domu nevstoupí bez jejího svolení, zvlášť když je ani nezná.* Cos to řekla?! Tady velím já a domů si pozvu koho budu chtít! *Matka byla nucená se stáhnout domů a vzít s sebou i kumpány svého manžela. Když silou zavřeli dveře, tak se Saki malinko lekla, nechtěla jít dolů, bála se. Už od pohledu přes okno z otce vycházela hrůza a strach. Strachem a překvapením bylo její tělo paralyzováno a ona byla nucená celou tu scénu poslouchat. Nerozuměla skoro ničemu, protože byla o patro výše než byla její mamka, otec a jeho společníci.* Dones mi to pivo a mým přátelům taky! Ale pohni! Nevzal jsem si tě abys na mě jen tak koukala! *Ozvalo se zespoda hlasitě a silně tak že tomu dokonce Saki rozuměla. Jeho společníci se začali hlasitě řehtat jako kdyby byli někde na zábavě. Sousedi se teď musí určitě chytat za hlavu a musí být určitě celý nevrlý z toho co to poslouchají. No, nemůžou skoro nic, protože je sotva večer. Když popíjeli dál, tak tělo Saki se po nějaké chvíli uvolnilo od paralýzy a našla i malinkou odvahu sejít potichu dolů aby omrkla co se tam děje. Když byla na posledním schodu, tak došlápla na okraj schodu a sjela po něm dolů což vytvořilo i celkem hlasitý zvuk, kterého si každý doma všiml.* Běž zpátky nahoru. *Rychle jí řekla její matka. V tom jí ale otec zastavil svým silným a hlubokým hlasem, který byl hrozivý.* Ne, nenene! Počkej! *Jeho hlas by více autoritativní jak hlas matky, takže raději poslechla. Její matka ani neprotestovala, protože věděla, že to nemá cenu, akorát by vše zhoršila.* Vidíte?! To je ta o které jsem vám říkal! Páni, vypadá jako kluk, jsi si jistý, že máš dceru? HAHAHA Sice vypadá jako kluk, i když má krátké vlasy, ale dole je to stále holka! HAHAHA *Saki na svůj věk už věděla co znamenají tyto fráze, přeci jen je její otec používal velice často když byl doma. Jeho kumpáni se na to začali opětovně hlasitě smát, ale byli jediný. Její matka a ani ona se nesmála. Spíš jí to přišlo ponižující. Na matce byl vidět její zklamaný výraz.* Pojď sem má dceruško. *Saki na to nějak nereagovala, bála se, že jí něco udělá.* Řekl jsem pojď sem, neboj se, nic ti neudělám. *Saki opatrně k němu přistupovala. Otec jí znamením ruky stále ukazoval že má přijít blíže k němu do té doby, dokud nestála přímo před ním. V tu chvíli si poklepal na své koleno.* Pojď si se sednout. *Bez jakýchkoliv slov ho uposlechla a opatrně si sedla na jeho koleno. On sám seděl na pohovce a chytl Saki za bok jako kdyby jí chtěl přidržovat.* Jediné co má výhodu to, že nemám kluka, ale holku je… *Na chvíli se odmlčel a nahodil záludný výraz na své kumpány, kteří věděli co tento výraz znamená. Toho si mamka nevšimla, protože stála opačným směrem, než kterým se otec díval. Během toho co mluvil Saki z jeho úst cítila silný zápach alkoholu, po kterém se jí zvedal žaludek.* …že s ní mohu dělat toto. *V tom začal druhou rukou přejíždět po těle Saki, nejdříve jí pohladil na tváři jako svojí milenku a následně se svými prsty sjel níže až k pasu, kde se snažil jít pod tepláky, které měla na sobě. Mamka už tenhle pohled nemohla, ale vydržet a její láska k Saki byla silnější než láska se svému manželovi. Sebrala odvahu a rázným krokem byla hned před svým manželem, kterému chytla ruku a vytáhla jí. Saki byla opět paralyzována úplně odevzdána lidem v domě, jelikož nevěděla, co má dělat. Vůbec netušila, o co se otec pokouší. Samozřejmě se u toho nezapomněla ani červenat, protože i přesto, že nevěděla o se pokouší, tak jí to přišlo trapné.* Dej své pracky pryč! *Řekla mamka rázným a důrazným hlasem až se Saki divila, že je toho schopná. Nikdy jí takhle neviděla.* Nemyslíš si, že jsi to přehnal už?! *Byla vážně naštvaná. Bylo jí jedno co dělá jí, ale nemohla dopustit se o něco pokoušel na její dceru.* Co si jako myslíš že děláš?! *Saki odstrčil stranou a rychle vstal, teda pokusil se o to. Jeho opilost způsobila jeho kolísání a následné spadnutí zpět na pohovku. Využil teda své přátelé, kteří ho v tom podporovali a zvedl se společně s nimi.* Celé je to tvoje vina! Kdybys mi porodila kluka namísto holky, tak by se tohle vůbec nestalo! *Byl daleko důraznější než matka. Jeho hlas způsobil stáhnutí matky a projev jejího strachu. Stejně tak i Saki dostala velký strach, kterého se bála. Seděla na zemi, protože jak byla odstrčená, tak spadla na bobek. Během toho přistála facka její mámě, po které měla velký červený flek na polovině obličeje.* Ona je má dcera a to znamená, že si s ní budu dělat co chci. Je to přece jenom můj majetek. *Přistoupil blíže k Saki a svým zvrhlým pohledem se na ní podíval. Saki se třásla strachem jak nikdy předtím.* Uteč! *Zvolala její matka, která se jí snažila chránit. Cesta ven vedla přes otce a jeho kumpány, a tak jediná možnost co zbývala byl útěk do poschodí. Nemyslela na to, jak uteče dál, ale musela nějak utéct teď. Sebrala zbytek odvahy vůbec pohnout se svým tělem a utekla do poschodí. Málem by to nestihla, kdyby její matka nezasáhla a nechytila ruky otci, kterou chtěl chytit Saki.* Ty děvko! Pusť mě! *Zařval naštvaně a silou jí se jí snažil dostat ze sebe dolů. To ovšem způsobilo jeho pád na zem díky vysokému obsahu alkoholu v krvi. Ovšem Díky svým společníkům setřásl ze sebe svojí ženu.* Delejte si s ní co chcete a dejte jí co pro to. *Jeho kumpáni se usmáli s tím, že si s ní užijí příjemné chvíle. I když byli opilý, tak na zemi se dokázali udržet lépe jak ve stoje a kvůli tomu neměla její matka takové šance obranu, zvlášť když byli čtyři. Její otec se o zeď zvedl nahoru a šel po schodech do poschodí. Malinko se vzpamatoval, takže jeho kroky byli o něco stabilnější než předtím.* Kde se mi schováváš? Pojď sem Saki, já ti neublížím. *Samozřejmě to byla lež a na jeho hlasu to bylo znát. Saki Neviděl, když vyšel schody, protože se schovala za rohem gauče, co měli nahoře. Byla vyděšená a musela si přidržovat ústa dlaněmi, aby nevydávala žádné zvuky z funění. Její srdce bušilo jako o závod jako kdyby mělo vyskočit z hrudi a celé její tělo se třáslo strachem a návalem adrenalinu. Její otec jí místnost po místnosti hledal, dokud nebyl u gauče, za kterým byla schovaná Saki. V tu chvíli jí srdce začalo bušit ještě o to víc. Otec naštěstí přešel od gauče někam jinam. Saki v tu chvíli bohužel chytla křeč do zad, protože byla v dost nepohodlné pozici celá zkroucená, aby se tam vůbec vešla. Chtěla se trošku narovnat, aby si ulevila od bolesti, protože jí nedokázala ignorovat i přes nával adrenalinu, který tu bolest částečně tlumil. V tu chvíli nechtěl posunula s gaučem což vydalo podivný zvuk, za kterým se její otec otočil.* Tak tady jsi! *Přišel blíže k ní a vytáhl jí z toho místa a odhodil jí na zem doprostřed místnosti, kde bylo místo. Saki hlasitě zakřičela, ale jejího otce to nezastavilo. Násilně z ní stáhl oblečení aby byla celá nahatá.* Buď hodná holčička a potěš svého otce. *Otec nepřestával a sám si svlékl kalhoty jednou rukou. Druhou rukou přidržoval malinké ruce Saki u země aby se nemohla bránit a když si konečně svlékl i trenýrky, tak viděla jeho mužské přirození, které mu stálo.* Prosím ne!! *Saki celou dobu brečela, ale nebylo to nic platného, protože její otec zasunul a ona pocítila bolest, kterou doteď neznala. Její dolní otvor byl vzhledem k jejímu věku ještě malý, a tak její bolest byla o to větší. Chtěla křičet o pomoc, ale jakmile se o to poprvé pokusila, tak druhou ruku, kterou měl volnou jí přiložil silně na ústa, aby nemohla křičet. Dole její mamka byla v té samé pozici až na to, že na ní byli 4 lidé. Saki brečela, ale nemohla se nějak bránit, byla úplně bezradná, nevěděla co si má počíst, znásilněná svým vlastním otcem.. V tu chvíli se ovšem stalo něco co nikdo nečekal, probudila v sobě Tenseigan, který překvapil i jejího otce na malý moment, ale to mu nezabránilo pokračovat. Naneštěstí někdo, jeden člověk, který šel kolem jejich obydlí slyšel Saki a její matku a rozhodl se, že to nebude ignorovat. Rychle vyrazila dveře a hned co spatřila 4 lidi, kteří si podávají její matku, tak pomocí techniky Seicho: Ha z klanu Kagaku jim usekla jejich hlavy. No, přišla pozdě, vypadalo to, že její matka to má za sebou. Nůž v srdci asi už nelze vyléčit. Když pak uslyšela slabé křičení, přes ruku, tak si to tam zamířila a sekla hlavu aj jejímu otci, který najednou přestal, hlava odpadla kousek od těla a celé tělo spadlo na Saki. Saki v ten moment že odpadla do bezvědomí, protože to nezvládla psychicky. Prakticky se zhroutila. Ta osoba byla maskovaná, měla liščí masku na obličeji a byla zahalená v kápi s kapucí. Vzala si s sebou Saki a odešla z domu. Jediné, co po sobě zanechala jsou 5 mrtvých těla bez hlavy a hromada krve. Bylo tam i tělo matky Saki, ale to nebylo po ní. Osoba vzala Saki k sobě domů a položila na zem, jelikož byla celá od krve. Pod ní dala i látku, kterou si může dovolit pak vyhodit až se probere a trošku umyje. Saki se vzbudila až následující den dopoledne. Byla překvapená, kde to je, protože to tam nepoznává. Když si sedla a uviděla své tělo od krve, tak se lekla až zaječela. V tu chvíli k ní přišla osoba, která jí zachránila. Tentokrát bez kápi a bez masky. Saki si pamatuje to, co se stalo předchozí den, než odpadla. Ví, že její otec se jí pokusil znásilnit, ale větší strach měla momentálně o svojí, matku.* Kde je moje maminka?! *Řekla nahlas strachy bez sebe.* Bohužel byla zabitá. *Saki tomu nemohla uvěřit, že by její matka byla mrtvá? Jak se to mohlo stát? Žena přišla k Saki a položila jí zpět aby ležela.* Musíš si odpočinout. Ještě se prospi. *To byla poslední slova, která uslyšela. Pak žena odešla a Saki po nějaké chvíli usnula.*

Konec RPG - 2325 slov