Kancelář Tsuchikage

Tsuchikage
Masaru Akuma
Tsuchikage
Policie
ANBU


Vypadalo to na krásný klidný den a tak si Masaru seděla ve své kanceláři a dělala si své povinnosti. Sem tam někdo přišel pro nějakou misi a pak zase odešel. Nikdo nedělal problémy a to je to, co zde chtěla Masaru mít. Klid ve vesnici. Jenže tento den neměl skončit klidně. Objevil se zde závažný čin, vražda. Do kanceláře vběhla udýchaný shinobi, jenž pracuje u policie. **)Policie) Nerad otravuji Tsuchikage, ale pravě jsme dostali hlášení, že v obytné části vesnice našli 6 mrtvých těl. 5 z nich bez hlavy a v šestém těle zabodnutý nůž.** řekne onen polisita, který si hned po příchodu kleknul na jedno koleno a sklopil hlavu. Masaru se ihned postavila na nohy, když tohle slyšela. **(Tsuchikage) Kdo to byl? Máte podezdřelé? Jakmile je najdete, ihned mi je přiveďte ke mě. To je rozkaz!** zvýší na něj hlas, čímž mu dá pokyn a ten ihned odejde. Sama se postaví k oknu a hledí z okna ven a vidí toho policistu, jak odchází pryč. Samozřejmě toto pátrání ten den nic nepřineslo a tak pokračovalo druhý den. Nakonec zjistili že odtamtud bylo odneseno dítě nějakou osobou v masce. Proto začalo pátrání po té maskované osobě. Všechny detaily veděla hned. Aniž by sama chtěla, někdo se objevil v její kanceláři. **(ANBU) Mohu vám pomoci, Tsuchikage-sama?** promluví ta osoba a s Masaru to ani nehne. Věděla o koho se jedná. **(Tsuchikage) Najdi toho, kdo odnesl to děvče a přiveď mi ho i s tou holčičkou. Oba chci živé. A teď jdi!** řekne a ona osoba zmizí stejně záhadně jako přišla. Proto tam nějakou dobu čeká a čeká, zda najdou toho, kdo odvedl tu dívku. Chtěla odpovědi, kvůli tomu co se stalo. Samozřejmě ten ANBU nešel sám. Celkem šli tři, jenž hledají společně. Nakonec našli onen dům, kde by měla být ta maskovaná osoba i s tou holčičkou. zastavili přededveřmi. Samozřejmě měli na sobě masky a zaklepali. Jakmile jim někdo otevřel, vedoucí této skupiny spustil. **(ANBU) Máte přijít k Tsuchikage i s tou dívkou, co jste včera odvedla z domu v obytné části. Hned.** Dá té osobě rozkaz. Ani se ji neptali zda s nimi půjde dobrovolně a nebo ne, prostě ji to přikázali. Každý by měl vědět, že ANBU jsou v této vesnici pod přímým velením Tsuchikage, která si je sama vybírá podle jejich síly. Málo kdo je silnější než člen ANBU, aniž by u nich byl.

*Saki byla stále v šoku po tom co se stalo u ní doma, kde byli všichni povraždění. Byla ve svém pokoji na zemi naštěstí už umytá od krve v čistých věcech, které měla Maki u sebe doma. Saki stále přemýšlela nad tím co se to vlastně stalo, stále tomu nemohla uvěřit a hluboko uvnitř sebe doufá, že je to jen sen. Mezitím co Saki tam jen tak sedí, v tom pokojíčku o samotě, tak Maki dělá zrovna jídlo aby měli oba dvě co jíst. Maki je typ člověka, který dříve byl předprodávaný různými prodejci a byla zachráněná, naštěstí. Proto teď chce zachránit život i ona někomu a naskytla se skvělá příležitost. Během toho co dělá jídlo, tak jí na dveře někdo zaklepe. Neočekává, že by to byli anbu. Když je otevře, tak bez zbytečného čekání na ní promluví.* Panečku, zrovna tu dělám jídlo. Takže o tom Tsuchi ví? No, nemyslím si, že dívka půjde. *Šla více dovnitř a dala ANBU znamení, že jí můžou následovat. Jejich boty, které jsou určitě špinavé jí teď nějak netrápí, i když tam má uklizeno. Cestou měla sporák, na kterém dělala jídlo, takže ten vypnula a šla dál k dvěřím od pokoje, kde je Saki. Dveře otevřela a jak Saki spatřila další lidi, které v životě neviděla (pokud tam stáli), tak se stáhla více do rohu místnosti hezky za postel. Jednoduše se bála, po tom traumatizujícím zážitku se není ani čemu divit.* Omlouvám se, ale asi si bude Tsuchikage sem dojít sama. *Řekne nahlas, ale pak se přiblíží k jednomu z nich a do ucha mu zašeptá.* Je na tom psychicky špatně, přece nechcete aby na tom byla ještě hůře. *Nedělá to, že by nechtěla uposlechnout příkaz Tsuchikage, ale kvůli tomu, že se obává, že v tomhle stavu není schopna nikam jít.*

Masaru Akuma

ANBU stali před dveřmi a čekali, až jim někdo otevře. Nakonec jim otevřela nějaká žena, která je vpustila dovnitř. Dva z nich vešli dovnitř a jeden zůstal venku, aby hlídal a nikoho nevpustil dovnitř. Samozřejmě kolemjdoucí si šeptali různé varianty proč je tu ANBU. Ten tam stál klidně a ničeho si nevšímal. Ti dva co vešli dovnitř tak následovali onou ženu. Nezajímalo je, co je kolem a jen ji následovali. Když otevřela dveře do jedné z místností, které byly v prvním patře domu, uviděli malou dívku, která se ihned schovala za postel. Po vysvětlení od ženy, jim bylo jasné, co se děje. **(ANBU) Rozumím a Tsuchikage to pochopí. Dej mi nám chvilku a zavoláme ji sem. Bude lepší to vyřešit zde.** řekne vedoucí a otočí se na druhého člena ANBU, který přišel s ním. **(ANBU) Jdi pro Tsuchikage. Ať sem přijde a řekni ji vše, co víš.** dá mu rozkaz a pak se otočí na tu ženu. Ten co dostal rozkaz dojít pro Tsuchikage, náhle zmizel, jako kdyby tam nikdy nebyl. Urychleně spěchal pro Tsuchikage, u které se zjevil. **(ANBU) Tsuchikage-sama. Můžete jít semnou? Ona osoba, kterou jste chtěla přivést, není schopna cesty. Je velice psychicky labilní a cesta by jsi přivodila ještě větší trauma než má a mělo by to trvalé následky na jejím psychickém zdraví.** ví že je špatný nápad nesplnit přímí rozkaz Tsuchikage, ale taky moc dobře ví, že Masaru není bezcitná. **(Tsuchikage) Ach tak. Půjdu za ní, doveď mě tam.** řekne a společně odejdou dveřmi. Jak si to Tsuchikage prochází ulicemi vesnice v doprovodu ANBU, opět se kolemjdoucí zastavují a něco si šeptají. Není to zrovna časté, aby se procházela hlava vesnice po vesnici. Po několika minutách dokáží k domu. Před dveřmi stojí ANBU, který se ukloní a pozdraví ji. Tsuchikage bez nějakého povolení vejde do domu a ve vedení člena ANBU jde k tomu pokoji, kde stojí druhý ANBU se ženou. Bezeslova nakoukne do pokoje a uvidí vystrašenou dívku za postelí. **(Tsuchikage) Vy počkejte dole v kuchyni. Já si s ní promluvil sama. To je rozkaz!** bez jakýchkoliv námitek vejde do pokoje a zavře za sebou dveře, čímž se o ně taky opře a podívá se na dívku. Čeká dokud neuslyší kroky vedoucí po schodech a až pak promluví. Ty dva ANBU, co zůstali na chodbě odvedli onu ženu do kuchyně, kde s ji počkali. Oba odmítli jakékoliv pohoštění a jen tam stáli a čekali na další rozkazy. Žena měla tudíž čas dodělat jídlo, které začala, než přišli. Když byl klid, Tsuchikage spustila na dívku. **(Tsuchikage) Můžeme si promluvit o tom co se stalo?** její hlas se úplně změnil, obvykle by byla daleko přísnější, ale ani ona není bezcitná bestie, která by na ní hned křičela a chtěla všechny odpovědi ihned. **(Tsuchikage) Jestli se o tom bavit nechceš řady, můžeme jít jinam, kde bude větší soukromí. A nebude tam jediný chlap.** Sama usoudila, že se boji chlapů, když nechtěla odejít v doprovodu ANBU, kteří tvoří převážně mužská část.

*Dívka neměla moc možnost útěku, věděla, že než by stačila otevřít okno, tak by jí někdo zastavil, hlavně by tak ztratila svojí bezpečnou vzdálenost od těch mužů. Co se týče jídla, které předtím Maki vypnula, tak to během toho co byli jeden ANBU pro Tsuchi, tak nešla znova zapnout. Nechtěla vystavit dívku do stresové situace, kde by viděla jen muže a nikoho mezi nimi, kdo by ho zastavil. Než přišla Tsuchi, tak tam tedy všichni byli tak jako je opustil ten jeden ANBU. Když už tam přišla, tak se dovolila jít dovnitř, přece je to její majetek, tento barák a všechny ostatní v této vesnici. Když jim pak Tsuchi dá rozkaz aby odešli do kuchyně, tak jim nezbývá nic jiného než ho uposlechnout a odejít. Když následně za sebou zavřela dveře, tak se Saki ještě více přitlačila do rohu. Neznala Tsuchi, teda znala z obrázků a učení se v akademii, ale nikdy jí neviděla naživo a nevěděla jaká je. Co když se jí nezalíbí a nebo co když se stane něco takového znova? Ničím si nebyla jistá a její myšlenky byli pohlcené nedávnou událostí. Stejně tak bylo pohlcené i její normální uvažování, kterého momentálně nebyla ani schopná. Saki moc nechtěla mluvit o tom co se stalo, protože sama i doufá, že se jí to jen zdálo a zde se objevila pouhou náhodou.* Kde je moje maminka? *Řekne ustrašeným hlasem a ignoruje slova Tsuchi, která jí moc neuklidnila. Chtěla tu svojí maminku aby se cítila v bezpečí, ale se ujistila v tom, že to byl pouze sen a že jí skutečně neopustila.* Já chci maminku! *Začala řvát. Nezajímalo jí nic jiného, ani to, že je tu Tsuchi, které by měla projevit trošku úcty, kterou neprojevila. U toho se jí spustil i brekot a slzy z očích vylezli téměř na potkání.*

Masaru Akuma
Stála tam a čekala na odpověď od dívky, které se později stále nedočkala. Chápala její pocity velice dobře. Přeci jen je ještě malou holčičkou, která potřebuje rodiče. A tahle nyní ztratila maminku a zda její tatínek žije, to sama netuší. Sesune se podél dveří k zemi a usedne na zem. **(Tsuchikage) Je mi líto, že ti to musím oznámit zrovna já. ale** dá si menší odmlku a podívá se dívce přímo do očí. Snad deset vteřin je ticho a jen na dívku hledí. **(Tsuchikage) Tvá maminka umřela. stejně jako dalších 5 osob u tebe doma. Nevím jestli byl někdo tvůj příbuzný či otec, ale jedna žena měla nůž v břiše a ostatní měli useknutou hlavu.** řekla ji to napřímo a bez okolků. Po těchto slovech se podívala na zem a jen poslouchala jak se ona dívka zachová. Věděla, že se z toho bude dostávat dlouho a moc dobře chápe její pocity. Sama si tímto prošla. **(Tsuchikage) Jestli budeš chtít, mohu si tě vzít pod své křídlo jako svoji chráněnkyni a mohu tě trénovat. Samozřejmě mohu ti zaručit i další věci, které by nikdo jiný nemohl. Zda budeš mít zájem.** řekne a vstane. Otevře dveře a otočí se na ní. **(Tsuchikage) Nechám tě chvíli samotnou, aby jsi to všechno vstřebala. Za chvíli přijdu zase.** poví ji a odejde dveřmi a zavře za sebou. Nyní se zaměřuje na její chakru a hlídá ji, aby neutekla. Mezitím přijde do kuchyně, kde si sedne ke stolu a podívá se na tu ženu, které patří tento dům. **(Tsuchikage) Posaď se, musíme si promluvit. Chci slyšet všechno, co se stalo a kde jsi ji našla.** poví a poslouchá její odpověď.

*Pozorně poslouchala co jí chce říct, no nečekala, že jí to řekne takhle napřímo. Nejdříve se podívá na Tsuchi jako se ona podívá na ní a čeká co z ní nakonec vypadne. Když to po které pauze a emočním připravování se řekla, tak mohla vidět, jak se Saki rozšířili její zorničky, ale ne nadšením. Smutkem, smutkem, který nemá jak teď zalepit a vymazat. Nechce tomu uvěřit. Chytne se za hlavu jako kdyby si jí chtěla skrýt pod sílu svých rukou a zabalí se do takového klubíčka. Další slova vnímala pak už jen napůl, protože si stále v duchu opakovala, že to není možné a že se jí to musí jen zdát. Chtěla by se z té noční můry už vzbudit a žít spokojený život dál tak jako ho žila do teď. Nakonec se i štípla, až Tsuchi odešla z pokoje aby jí dala chvíli klidu. Bohužel se nevzbudila a stále plakala i když Tsuchikage byla už dole v kuchyni u Maki. Ta se posadila, na žádost Tsuchi a pomalu jí začala vyprávět.* Nevím moc co bych vám k tomu řekla, jediné co si vybavuju po vstupu do domu byli 4 muži jak znásilňovali jednu ženu, nejspíš matku. Těm jsem setla hlavy, ale bylo pro ní už pozdě. Když jsem chtěla odejít, tak jsem uslyšela ještě nějaké zvuky v poschodí a tam byl jeden muž, co znásilňoval tu malou holku. To kde jsem ji našla už ale asi víte. Ten dům rozhodně nebyl bez povšimnutí, když jsem ty podivné zvuky slyšela ven, museli i sousedi něco slyšet. *Trošku se usmála. Ona teď totiž není v pozici Saki ačkoliv jí dokáže porozumět a vcítit se do ní, ale v tento moment nehodlá plakat. Je spousta žen a malých holek co jsou znásilňovány. Kdyby měla plakat nad každou, tak nedělá nic jiného.* A asi víte jak to tady ve vesnici chodí, co ví sousedi ví všichni, je to tu takové veřejné tajemství. *Na chvíli se odmlčela. Věděla že ona si musí dávat vždy pozor na to co říká nebo jak se chová, jinak by si na ní vesničané mohli ukazovat prstem.* Nedáte si vodu nebo čaj? Mohu nabídnout i kafe jestli pijete. *Nabízí něco na uvolnění nálady. Člověk by neměl být jen vážný a musel by umět vypnout i uprostřed důležitých věcí, alespoň na 3 minutky.*

Masaru Akuma
Vyslechla si výpověď té ženy a pak se zamyslela. Opřela se o opěradlo židle a zadívala se do stropu. Vraždu zde ve vesnici nestrpí a nejraději by ji dala nějaký trest, jenže to vypadá celé tak, že to udělala pro někoho, což si sama Masaru velice cení. Proto se na ní podívala. **(Tsuchikage) Rozhodně nestrpím, aby mi to ve vesnici někdo vraždil. Ale jestli jsi to udělala pro dobro té dívky, jsem ochotna to přehlédnout a celé to brát jako sebeobranu.** podívá se nahoru směrem k pokoji té holky. **(Tsuchikage) Ale co bude s ní? Nevíme v jakém je stavu a zda vůbec zvládne práci shinobi. Natož zda vůbec bude někoho poslouchat.** poví a podívá se na tu ženu. Z jejího pohledu se dalo vyčíst, že chce, aby se o ní postarala ona. Jenže to nechtěla říct nahlas. **(Tsuchikage) Voda stačí, děkuji.** poví a podívá se na jednoho z ANBU, který hned zmizí a jde prozkoumat místo činu. Mohlo se stát, že policie něco přehlédla a on by to mohl najít. Masaru se napila, když dostala sklenici vody.

*Maki jen pokyvovala hlavou jako znamení toho, že rozumí tomu co Tsuchi říká. Na její první slova se jen usmála. Je ráda, že nedostane žádný trest, taky aby jo, když zachránila nevinnou dívku přes ještě větším psychickým traumatem, který jí čekal.* Momentálně se jí musí nechat čas než se dostane z tohoto stavu aby byla vůbec schopná komunikovat, ale nevidím to moc růžově. Vypadá to, že nejspíš bude mít strach z můžu a celkově bude pro ní nekomfortní být ve společnosti, kde je hromada lidí. *Trošku jí vysvětlí a sdělí svůj názor. Během toho se zadívá na své ruce a přemýšlí.* V tomhle stavu ale rozhodně nezvládne Geninské zkoušky, leda by se jí udělali nějaké speciální, ale v týmu dle mého stejně nezvládne být. Musí se nejdříve naučit znova socializovat a až pak může být řeč o plnění misí v týmu. Trošku si povzdechne a podívá se na Tsuchi.* Jestli chcete, mohu se o ní postarat a pokud chcete, tak můžete jí uspořádat speciální geninské zkoušky, kde nebudou zbytečně osoby navíc. Na malé mise jí mohu brát já sama a mohu jí osobně trénovat, pokud by vám to nevadilo. *Odpoví jí stručně a řekne jí svůj názor.*

Masaru Akuma
Vyslechne si celý její názor a neskáče ji do řeči. Přece jen by to bylo neslušné. Dokonce i ona to chápe, celou tu situaci. Ale věří, že by z ní mohla být dobrá shinobi, která by mohla dost pomáhat vesnici. Pak se nakloní dopředu, nad stůl a položí ruce na stůl. Podívá se oné ženě do očí. **(Tsuchikage) Vidím to následovně. Nechci aby přestala být užitečná vesnici a zároveň chci, aby byla prospěšná vesnici. Proto to uděláme následovně.** odmlčí se a opět se opře o opěradlo. **(Tsuchikage) Bude ti k dispozici jedna žena s mých vlastních speciálních jednotek, která vás bude hlídat na misích. Ve vesnici vás hlídat nebude, kdežto na misích, vás bude neustále sledovat a bude vás hlídat. Zasáhne jen v případě, že vám půjde o život. A ohledně Genninské zkoušky, tak se mi ozveš, až bude v lepším stavu a nějak je vyřešíme mezi námi třemi. Ty, já a ta malá dívka.** vysvětlí ji situaci jak to vidí ona a jen si počká, zda bude s tím souhlasit. Nechce zbytečně ztratit dvě kunoichi, které by šli na misi ve dvou, když jsou určené pro tří členné týmy se senseiem. Proto jim navrhla tu jednu ženu, která je bude hlídat.

*Maki si poslechne návrh Tsuchikage, který nezní úplně blbě. Taky aby jo, by zpochybnila její nápady a tím pošpinila aj titul Tsuchikage což by mohlo být dost tvrdě potrestané a to úplně nemá zapotřebí.* Rozumím, to je super nápad, co jiného by jsem mohla taky čekat od naší Tsuchikage. *Mile se na ní usměje s přivřenýma očima. I když se jí vlastně ani tolik nelíbilo, že Tsuchi zpochybňovala sílu Maki, která je někde na úrovni Jonina což by měla vědět, jelikož na tento titul jí před několika lety předchozí Tsuchikage dosadila.* Avšak, trošku lituju toho jak se na mě díváte. Myslím si, že na misích ranku D a C nám nehrozí nic vážného s čím bych si neuměla poradit. *Začne to brát více seriózně. Nechce tím Tsuchi urazit, ale podceňování jejích schopností se jí upřímně nelíbí, ale moc s tím dělat nemůže krom toho jí to vytknout. Bohužel.* Jestli mě omluvíte, mohla bych jít za dívkou? Klidně pojďte taky, jen my tři. *Ani jí nemusí zvát, protože i kdyby jí Maki tam nechtěla, tak by mohla Tsuchi jít za ní a ona by s tím nic neudělala. Ještě ale čekala, zda jí to Tsuchi povolí, protože na to čeká.* Nebo jestli je to všechno, tak jsme asi hotový, ne?

Masaru Akuma
Nemyslela to tak, jak to pochopila ona dívka. Přeci jen to myslela trochu jinak, než to vyznělo, což si taky uvědomila. **(Tsuchikage) Nemyslela jsem to tak. Vím že jsi schopná a na misích, na které je budeš brát vám nic nehrozí. Ale sama víš, že se i C mise může zvrtnout a může se objevit nějaký silnější nepřítel, kterého nebudeš schopna porazit.** vysvětlí ji svoje slova a dopije svoji vodu, která ji byla nabídnuta. Když chce jít za dívkou, kývne na souhlas a jde za ní. **(Tsuchikage) Nechceme být rušené. HLídejte okolí.** poví jen tak od vzduchu. Jde za tou ženou a když se objeví v jejím pokoji, sama stojí u dveří a sleduje stav, ve kterém je ta dívenka. Je ji jasné, že na tom nebude zrovna moc dobře a nejspíš ještě nějakou dobu na tom bude zle. Ale chce ji nějak pomoci se vzpamatovat. Ale nyní je zde jen jako pozorovatel a tak tam jen stojí beze slov a sleduje dění před sebou.

*Maki pochopila její vysvětlení a z vážného výrazu přešla do normálního až usměvavého. Pak už se ale společně vydali směrem k Saki, která byla stále nahoře v pokoji, kde byla schovaná. Od té doby co je tady cítí jako kdyby se něco na ní změnilo ne jen po psychické stránce, ale i po fyzické stránce. Proto se rozhodla to zjistit, měla takovou intuici co udělat i když nevěděla jaké budou následky nebo co to způsobí. Zavřela si své oči a začala do nich intuitivně pumpovat nějakou tu chakru, kterou měla. Během toho se jí oči změnili na Tenseigan a Saki ucítila jakýsi speciální pocit jako kdyby přes její oči proudila nějaká moc, proto otevřela oči, ale nezaznamenala žádné změny v jejím vnímání nebo v jejím vidění. Když byla Tsuchi a Maki dole, tak se jen Saki doplazila ke zrcadlu, které bylo kousek od ní a podívala se do něj. Najednou uviděla své jiné oči, které nikdy předtím neviděla a dalo by se říct, že nad nimi úplně zářila jak se jí líbili. V tu chvíli se ovšem otevřeli do pokojíčku dveře a vstoupila Maki v doprovodu Tsuchi. Saki jak se lekla, tak se na ně podívala svými novými oči, které zapomněla deaktivovat. Maki překvapením ztuhla, nečekala že něco takového má a vlastně ani nevěděla co to přesně je.* C-c-c-co to je? N-n-ni-nikdy jsem nic podob-b-bného neviděla... *Pak se odmlčí a jen se na ní kouká.*

Masaru Akuma
*Jen co vstoupila do místnosti a zavřela dveře, podívala se na tu dívku. Lehce nadzvedla obočí, čehož si mohla ona dívka všimnout. Ale nic víc neudělala a pak jen přišla k ženě. Položila ji ruku na rameno, aby ji uklidnila. Sama netušila co to je, ale nechtěla to rozkřiknout do světa. Rozhodně to chtěla utajit před co nejvíce lidmi. **(Tsuchikage) Klid. Uklidni se a hlavně to nikomu neříkej.** řekne a poslednímu slovu dodá důraz tak, že ho poví hlubším hlasem. Sama ví, že je to podobné jako Kekkei Genkai Hokageho. Ale netuší, zda jsou lepší nebo horší jak jeho oči. Pak přejde k té dívce a dřepne si před ní. **(Tsuchikage) Neboj se. Nejsem tu abych ti ublížila. Jsem tu, abych ti pomohla. Zvlášť nyní.** řekne ji a dívá se na její nové oči. Rozhodně jsou jiné než ty Hokageho a tak netuší, co s nimi dokáže. Postaví se a podívá se znova na dívku a pak na ženu, která stojí za ní. **(Tsuchikage) O těch očích nikomu nesmíte říct. Jasné? Ani tomu komu důvěřujete na 100%. Můžete je ukazovat jen před sebou a mnou. Jasný?** Nechce aby ty oči viděl ještě někdo jiný. Ba dokonce to zjistila i jiná vesnice. Plánuje ji pomoc zesílit co to půjde a používat ji jako tajnou zbraň. Proto chce tu dívku udržet pod svým velením a chce, aby zesílila. Rozhodně ji nesmí donutit, aby opustila vesnici ve zlém. Po tomto rozhodně ne.*

*Tsuchi uklidnila překvapenou Maki, která byla v šoku když viděla ty zářící oči, které byli odlišné od těch, které měla předtím. Na její slova ovšem ihned reaguje a pokusí se sama uklidnit. Ze šoku se ještě dobře dostává, hlavně když to není nějaký velký emoční šok, to by bylo horší.* Spolehněte se. *Odpoví než půjde Tsuchi k Saki a klekne si k ní. Saki se pokusí couvnout a zachovat si tak bezpečný prostor mezi ní a další osobou, v tuto chvíli Tsuchi, ale narazí na zeď, která byla hned za ní, takže nemohla bezpečně utéct a bylo to na ní vidět, že je nejistá. Pak k ní Tsuchi promluví a Saki jen pozoruje a naslouchá.* P-p-proč n-ny-nyní? *Optá se zvědavě. Je to snad kvůli jejím očím, které má? To si přesně myslí Saki, ale nechce to říkat nahlas, protože se bojí, ale ani nechce být nezdvořilá.* Můžu jen otázku, proč to nemá používat? To je jako kdyby to neměla a nedá jí to žádnou výhodu. Osobně si myslím že po tréninku by to mohl být účinný pomocník v boji a velká výhoda nad ostatními. *Zeptala se Maki, nechápala to. Vždy do boje dala vše co má a nenechávala si nic ukryté i kdyby jí to mělo stát život. Prostě co měla, to použila a jen díky tomu přežila. Nepřežila jen díky tajnůskářství.*

Masaru Akuma
Když k ní přistupuje blíže, pozná že si chce udržet bezpečnou vzdálenost. Proto se od ní zastaví dost daleko, aby se cítila lépe. **(Tsuchikage) Protože jsi v sobě probudila něco, co z tebe udělá silnější shinobi, než sem já. Možná i budoucí Tsuchikage.** Pronese krátce a pak se otočí na tu ženu. **(Tsuchikage) Ptáš se proč?** zeptá se a nečeka odpověď. Jen se narovná a postaví se mezi ty dvě ke každé bokem. **(Tsuchikage) Protože jak by se ti líbilo, kdyby po ní šli lidi, jen protože má jiné oči? Jak se sama dokáže ubránit ostatním, když je neovládá? Proto ji musíš vytrénovat a až pak, když se bude umět ubránit sama tak tehdy bude mít mé svolení k tomu, aby je používala svévolně. Ale do té doby má zákaz je užívat na veřejnosti.** řekne ji svůj důvod a pak jen otočí hlavu k té mále dívce. Podívá se na ní a na její oči. "(Tsuchikage) To nejsou oči, jako má Hokage. Jsou jiné a rozhodně se ji budou hodit. Proto se s nimi musí naučit bojovat" pomyslí si a vyslechne si jakékoliv námitky.

*Naštěstí Tsuchikage poznala, že si chce Saki udržet nějaký ten svůj osobní prostor, takže nemusela se více máčknout na zeď. Jejím slovům ovšem rozuměla, tomu že by mohla být silnější než je ona a že by mohla být i budoucí Tsuchikage což se jí úplně nelíbilo. Zatím úplně totiž neví, zda chce být Tsuchikage nebo ne. Nechce mít tu povinnost vůči vesnici ani se o ní starat. Možná proto, že jí vesnice, teda spíš muži v ní celkem ublížili.* A-a co když…. Nechci být jako vy? Tsuchikage *Odpoví trošku už uvolněnějším hlasem, ale stále je vidět, že je nervózní a nesvá a má stále strach, i když už ne tak velký. Během toho se dívá na Tsuchikage. Ten její pohled je v rozporu co řekla. Líbí se jí, jak k ní Tsuchikage přistupuje a to se jim líbí, líbí se jí ten přístup. Toho pohledu si aj Tsuchi mohla všimnout kdyby se na Saki podívala.* To je pravda, ale neměla by se naučit používat oči i v bojích aby si na ně zvyklá a mohla je využít na 100%? *Zeptá se důrazněji, ale ne tak aby tím shodila autoritu Tsuchikage přes Saki.* Neznáte nikoho kdo by jí pomohl ovládnout ty její oči? *Pokud by měla, tak by to byla dobrá zpráva a ona by si ulevila jelikož by věděla, že nemusí se bát toho, jestli zvládne pak tyto oči v souboji využívat naplno i když do reálných soubojů má zákaz jejich používání. Stále tu ale existuje i šance, že se někdo dozví o těchto očích během jejich tréninku pokud je vyruší což jí přivádí k další myšlence.* Bude alespoň nějaké místo, kde trénovat? Víte, na veřejná místa může kdykoliv kdokoliv přijít a asi nechcete sázet na to, že by si je Saki dokázala včas deaktivovat. *Zeptá se zvědavě, ale vážně. Jakmile toto dořekla, tak Saki se svým tělem malinko spadla do strany než se opět narovnala. Měla pocit jako kdyby byla vyčerpaná. Nejspíš kvůli tomu, že není zvyklá na to používat oči, které jí v momentální chvíli vyčerpali a i když se z prvního nějak rychle dostala, tak pak po pár sekundách omdlela a nevědomky si aj deaktivovala oči, které měla po celou tu dobu aktivní.*

Masaru Akuma
**Tohle je snad poprvé, co přímo do očí slyší od někoho, že nechce být Tsuchikage. Proto ji to zarazilo.** Chápu, že nechceš být Tsuchikage. Taky jím být nemusíš. Může jím být kdokoliv jiný, ale to nemění nic na tom, že máš potenciál být nejsilnější shinobi v Iwagakure. **poví ji. Přeci ne každý chce být hlava vesnice a celé dny sedět v kanceláři. Takový život není pro každého.** Právě že je nemůže používat v bojích proti někomu, kdo ji chce zabít. Stále neví jak moc unavená bude po jejich používání. Proto bude nejlepší se tomu vyvarovat. **poví a ustoupí od dívky. Nechce aby byla nesvá nebo vystrašená. Proto ji udělá dost místa, aby se cítila lépe. Nad otázkou ženy se zamyslí a napadne ji jedna osoba, která by ji mohla učit.** Znám. Vím kdo má podobné oči jako ona. Ale ten ji učit nebude. Ten by ji chtěl ve své vesnici. Hokage to je. **odpoví ji a podívá se z okna. Ještě musí najít nějaké to místo, kde by mohla ty své oči trénovat, aniž by je někdo viděl. Možná by takové místo měla, ale musela by to zabezpečit.** Měla bych jedno místo, kde by mohla trénovat používání očí. Ale musím do ještě do připravit. **poví a podívá se na dívku, opět.** Myslím, že tohle dneska ukončíme. Přeci jen je hodně unavená a bude chtít odpočívat. **poví a rozejde se ke dveřím, které otevře a udělá krok. Pak se zastaví a otočí se.** Až se budeš cítit lépe, stav se za mnou a dořešíme ten tvůj trénink a vše ostatní. **poví ji a odejde na chodbu, kde se zastaví.**

*Lichotí jí, když jí Tsuchikage řekla, že má potenciál být nejsilnějším ninjou v Iwagakure, ale sama si není úplně jistá jestli to dokáže. Je tu přece jen spousta schopných ninjů, kteří jsou na tom lépe než ona a mají i lepší předpoklady. To vše ovšem nemění nic na tom, že jí to řekla sama Tsuchikage, takže na tom možná i něco bude. Maki se jen dívala a přikivovala jako že rozumí. Saki tomu moc nerozuměla, nevěděla že oči můžou vyčerpávat.* To jsou opravdu takhle silné? *Optá se saki ze zvědavosti. Sledovala Tsuchikage, která si od ní udržela odstup kvůli ní, aby se tolik nebála což od ní bylo šlechetné. Pak už ovšem přichází ten moment, kdy Saki odpadla používáním svých očí. V tento moment se Tsuchi opět představila ve zlomku své síly, kdy její reakční čas byl daleko menší než u Maki, která se stihla pohnout až ve chvíli, kdy jí Tsuchi chytala. Tsuchi jí i položila na postel v té místnosti a nechala dívku spát.* Tak až budete mít to místo na trénování, tak nám dejte vědět. Chtělo by to ještě vědět jak vytrénovat oči, nikdy jsem se s tím nesetkala. *Poví jí Maki, na jejím hlase je znát, že je v tomhle směru bezradná, protože neví co s tím. Pak se jen rozejde k Tsuchi a před ní se ukloní.* Pokud je to tedy vše, tak vám děkuji za váš drahocenný čas a ochotu sem přijít.

Masaru Akuma
K**dyž tam stáli a povídali si, žena ji položila jednu otázku,naň kterou však nevěděla jak přesně odpovědět.** Nevím jak silně ty oči budou. Ale vím jedno. Hokage má také Doujutsu, avšak jiný typ, nejspíš a díky nic se vyšplhal na vrchol shinobi světa. Proto mohu usoudit, že i tyhle oči budou jednou velice silné. **odpoví ji jak jen může, ale přesné informace ji nedala. Pak jen chytne Saki a položí ji na postel.** Dám vědět, zatím se soustřeďte na to, aby jste jí pomohla zesílit jak jen to půjde. Samozřejmě bez používání oči. **potvrdí ji a odejde z pokoje. Nynější setkání je již u konce a tak se může odebrat zpět do své kanceláře. Ještě před tím ji žena zastaví a ukloní se.** My se obejdeme bez těchto gest. Nyní jsi ty a ta dívka pod mým přímím vedením. Tudíž si tyhle gesta můžeš odpustit. řekne jí a rozejde se ke dveřím. Tam se ještě zastaví a otočí se na ženu.** Zatím vás nikdo sledovat nebude. Jen vás občas bude někdo kontrolovat, abych věděla jak postupuje její trénink. Ale také chci od tebe, aby jsi mi jednou za čas přišla dát osobní hodnocení toho, jak se zlepšuje. **to je vše co chtěla a odejde se všemi ANBU co tam byly. Dojde do své kanceláře a dá se do svých povinností Tsuchikage.**

*Saki zůstávala nehybná a nevěděla co dělat, než teda položila otázku směrem k Tsuchikage, která k ní byla v daný moment nejblíže. Nějak nad jejími slovy jen pokývala hlavou a dál to nijak nerozvíjela. Jen se podívala směrem do země a koukala se na své boty.* "Co mám takhle dělat?" *Optala se sama sebe v duši a koukala se dál na své boty než se podívala zpět na Tsuchikage, kde slyšela jak se od ní vzdalovala. To co řekla mezi tím nevnímala. To ovšem vnímala Maki, která vnímala celou situaci. Na její slova jen vážně přikývne hlavou a koukne se směrem na východ z domu.* Nebojte, udělám vše pro to, aby zesílila co nejvíce to bude možné. *Uvědomila si však, že musí jí pomoct zesílit bez používání těch očí, ale zároveň jí musí trénovat aby se jí zlepšilo používání očí a aby se tomu její tělo přizpůsobilo, protože před chvílí málem omdlela když je měla o trošku déle aktivní. Když pak Tsuchi i se svými poskoky z Anbu odešla, tak se podívala zpět na ležící Saki.* Ještě si odpočiň, já jdu dělat jídlo. *Po těchto slovech odešla z místnosti a šla dolů dodělat to jídlo, které předtím přerušila kvůli návštěvě Tsuchi. Saki během toho usla.*

Konec RPG