Stánky s občerstvením - Konoha

Příjmá řeč
Azumi
Npc

Azumi se prochází ulicí a kouká po stáncíxh s občerstvením. "Co si mám dát Dango nembo moči koláčky nebo karamel? To je dilema." Jde ke stánku s dango a mile se na prodavače usměje. *Dobrý den mohla bych poprosit o dvě paličky medového danga.* Prodavač se na Azumi mile usmál a podal jí malý tácek s dvěmi paličkami. *Bude to slečno 4 Yeny.* Azumi prodejci dá Yeny a tácek s dango si vezme  ajde si sednout na lavičku pod strom. "Mňam, to bude určitě dobrota." Jak sleduje paličky přistihne sama sebe že jí s pusy jsou sliny a tak se rozhodne pomalu dango papat a sleduje ruch na ulici.

NPC
*Dneska byla naštěstí ušetřená od učení se v akademii, protože měla soukromé lekce doma u svých rodičů. Své lekce měla velice tvrdé a jediné co z nich plynulo byla bolest a utrpení. Její rodiče sice tvrdily, že je to největší a nejlepší lekce života. Že jen za pomocí tvrdého tréninku je schopná pořádně zesílit a jít dopředu daleko rychleji než všichni její vrstevníci. No, ona tomu sama moc nevěřila, ale kdykoliv se proti svým rodičům obrátila, kdykoliv se jim postavila, tak to skončilo ještě houževnatějším tréninkem než obvykle a navíc dostala ještě trest. Proto už jen bezmyšlenkovitě plný jejich přání. Své chvíle venku trávila nejraději sama. Ve třídě s nikým moc nevycházela. Její bezcílná procházka jí zavedla až na místo k Konoze, kde je vysoká hustota stánků. Některé tu jsou stále a jiné se tu zase střídají v různých časových periodách. Byli tu především dospělý lidé, kteří si tu kupovali dobrůtky. Ona žádné kapesné nedostávala, takže si nemohla ani nic koupit. Najednou uviděla svojí spolužačku z akademie, kolem které vedla její cesta. Bylo jí jedno, zda jí její spolužačka spatří nebo ne, ona se stejně s nikým moc nebaví. Když prochází kolem lavičky na které seděla její spolužačka, tak se na ní jen vražedným pohledem podívá jako kdyby jí pohrdala. Přeci kde vzala to jídlo? Nikde není znát, že by měla rodiče. Její rodiče jí totiž nekoupili nikdy nic dobrého, jen jí cpali různými jídly, o kterých tvrdili, že jsou nejlepší pro její růst. No, bylo na ní viděl že jí i záviděla, tu její volnost a svobodu. Možnost jíst co chce.*

Azumi

jak vidí svou spolužačku s akademie jak jde kolem ní. *Ahoj jak se máš?* Usměju se na ní a přitom dojídámprvní paličku s medovím dangem. *Dáš si dango?* Nabídnu jí táces s paličkou danga a ukážu aby si přisedla.

NPC
*Když byla u ní, tak k ní přistála klasická otázka na to jak se má. Jak by se mohla mít? No, to nejspíš Azumi nevěděla, protože se s tím nikde nesvěřila. Zajímavé je ovšem to, proč jí najednou pozdravila, z ničeho nic? Když se spolu nikdy nebavili a nikdy společně nemluvili. A co víc, nabídla jí ještě dango.* Co chceš? *optala se. Myslí si, že to dělá kvůli tomu že po ní něco chce, protože by se jí jen tak nezeptala. No, nezná nikoho kdo by se začal bavit s někým jen tak bez žádného dalšího spojení. Její další slova budou záviset nad tím jak jí dívka odpoví. Samozřejmě zastavila a kouká se na ní stále stejným pohledem.*

Azumi

Sleduje dívku a jak se jí zeptá tak jen se usmšje. *Ne nechci nic to tě nemohu ani pozdravit nebo se podělit ze spolužačkou o dango, vím že na akademii se moc nebavíme neboť trochu na akademii budíš hrůzu a každý se tě bojí Ale já taková nejsem a jestli ti vadí že na tbe mluvím tak řekni.* Usmívám se a sleduji jak spolužačka bude reagovat. "Prosím proč je taková trpká proč je na všechny jako morous potom ať se nediví že se s ní nikdo nechce bavit." *Tak co budeš furt morous co mu ulítli včely nebo se zkusíš změnit a být na ostatní mylejší, jak budeš mylejší lidé se stebou budou bavit?*

NPC
Proč jsi taková přátelská? Akorát ti to uškodí. *Hodí na ní ten svůj vražedný pohled. Tohle byla taky jedna z věcí, které jí učili její rodiče a to je ta, že když někomu přehnaně věří nebo se až příliš kamarádská, tak se spálí. Je pravdou, že by ale mohla si k ní přisednou, na chvíli vydechnout a přijmou její nabídku. No, stále váhala jestli to má udělat nebo ne, takže zatím zůstává tak jak je teďka.* Nemám potřebu aby se se mnou lidi bavili. Jediné co potřebuju je zesílit. *V tom si vzpomněla na jedny slova od jejich rodičů.* Kamarádi tě táhnou dolů. Akorát tě zdržují od tvých snů, od tvých cílů. Když se budeš s každým kamarádit, tak to nikam nedotáhneš. *Může momentálně působit i lehce namyšleně, ale říká to proto, aby si to dívka uvědomila a přestala se na ostatní spoléhat. Její nabídku musí bohužel odmítnout, nesedne si k ní a už vůbec s ní nebude jíst dango.* Jestli chceš, můžu ti dát pár lekcí, abych tě něco naučila. *Po těchto slovech se jí v hlavě trošku přeplo a nechápala jak tohle mohla říct. Nikdy to nikomu předtím neřekla. Že by se jí dotkli slova, které jí řekla? Je to možné, ale slova jejich rodičů jsou zakořeněná více než tyto vůbec kdy proniknou.*

Azumi

**Možná ale na akademii nám přece sensei říká že máme spolupracovat, neboť po geninské maturitě by smě meli být rozděleni do týmů, tak proto se snažím být milá a kamarádská a tobě by to taky neuškodilo,** Usměju se na dívku a když si nebere nabízené dango tka ho začnu jíst a poslouchám co říká a zamíšlím se.* Co tím jako myslí?"   **Moc ráda se od tebe něco naučím a aspoň mi to pomůže při maturitě.**

NPC
To, že to říká sensei na tom nic nezmění. Proč je Hokage-sama sám? Proč nejsou dva nebo tři? To samé vůdci klanu? Taky pracují samostatně, stejně jako velitel na misích. Člověk by měl být samostatný. *Hodlá jí to hned dokázat, hned jakmile se do toho pustí. Když souhlasila s tím, že jí dá lekci, tak se jen usmála. Chce jí ukázat ten rozdíl v jejich síle, v síle, která se spoléhá jen sama na sebe a v síle, která se spoléhá na lidi ve svém okolí.* Tak pojď, zkus mě přeprat. Když to zvládneš, tak uznám tu tvojí sílu spoléhání na ostatní. "To se ale nestane" *Pomyslela si a jen se usmála.*

Azumi

No ok ale já neumím zatím s technik nic moc dobře mi to nejde. *Ikdyž nejistě vstanu a tácek s dvěma paličkama jdu vyhodit.* "Snad jí budu obstojnou soupeřkou." A kam vůbec půjdeme, kde si máme namlátit, nechci zbytečně ohrozit civilisty! *Sleduji dívku jak se chová a zkouším vykoukat co by asi chtěla použít.* No ale jestlichceš bojovat rovnou tu tak ok jen neohroz civilisty! *Postavím se do bojového postoje a čekám jak zareaguje nafrněná dívka.*

*Musela se malinko zasmát. Sama neumí žádné bojové techniky a jen se zdokonaluje v základech jako je chození po zdech.* Bude to jen pěstní souboj, nic víc. A vážně si myslíš, že by jsme tímto mohli ohrozit civilisty? *Opětovně se zasmála, tentokrát více nahlas.* Můžeme bojovat klidně tu a budu tak hodná, že ti dám možnost prvního tahu a můžeš na mě zaútočit jako první. *Sama je zvědavá co dokáže.*

Azumi
Síla: 2/3
Rychlost: 2/3
výdrž: 2/3
Odolnost: 2/3

*Se na dívku kouká vážně a najednou se k ní rozběhne, připravena jí pěstí vrazít zprava do obličeje, kdyby se ráně vyhla Azumi je připravena jí vrazit druhou rukou do břicha a pokud se vyhne i tomu pokusí se jí kopnout do pravého nebo levého boku záleží, jak bude na toto dívka reagovat.*

NPC
Síla: 3/3
Rychlost: 3/3
výdrž: 3/3
Odolnost: 3/3

*Azumi se rozhodla využít své příležitosti a zaútočit jako první. Nebyli od sebe tak daleko a tak u ní byla celkem rychle, ale ne tak rychle jak by byla ona u Azumi. No, nejdříve se snažila jí vrazit jednu ránu zprava z jejího pohledu, takže zrcadlově by to dívku trefilo z leva. Na tohle je nejsnazší překvapit svého soupeře a uděláš krok směrem k němu a tím ho překvapit. Uhnout zároveň tím ráně a ještě šanci zasadit svojí ránu. Takže když se Azumi napřahovala, tak dívka udělala dva kroky k ní čímž se jí nalepila na tělo a tím pádem bude mít její soupeřka daleko obtížnější nějak jí zasadit nějakou ránu a tamté se vyhnula. Ránu, kterou jí dala její soupeřka následně do břicha bylo jako kdyby jí trefila 1 bodem síly kvůli odolnosti na hodnotě 3 bodů, ale kopnout už by nezvládala, protože z takové těsné blízkosti je nemožné trefit nohou člověka. Když se k ní přiblížila, tak jí dala i menší pěstí do břicha, na kterou se ani nenatahovala, takže to nebyla ani taková rána. Vzhledem k tomu, že má 2 body odolnosti, tak to je jako kdyby jí trefila rána o hodnotě 2 body síly. Když byla u ní, tak rovnou využila příležitosti a silně jí patou šlápla na nohu jako kdyby jí chtěla zadupnout hluboko do země a v tu samou chvíli jí od sebe odstrčila aby si od ní držela odstup a čeká co udělá další.* To je všechno co dokážeš?

Azumi
Síla: 2/3
Rychlost: 2/3
výdrž: 2/3
Odolnost: 2/3

*Jak se dívka vyhla první ráně stím Azumi počítala tak nastala druhá rána ale ta se minula učinkem Azumi se snažila jak jen mohla ale bylo vidět že její oponent je silnější a jak jí dívka  silně šlápla na nohu patou a odstrčila jí od sebe tak Azumi vyjekla bolestí.* Kurva jau ty pičo to bolelo sakra sakra proč! *Jak azumi byla odstrčena sjela tročku zadkem po zemi mezitím rukou popadla hrst prachu a jak se vyhopla na nohy zase se proti dívce s hněvem v obličeji rozběhla a jako první jí chce hodit do očí prach a potom se na ní zběsile vrhne a snaží se jí mlátit hlava nehlava jako by Azumi popadl te nejprymitivnější popud.* Jáááá ti rozbiju hubu ty mrcho já ti s ksichtu udělám sekanou. *Snažáí se jí mlátit a je jí jedno jestli je někdo sleduje nebo ne tato dívka totiž v ní probudila monstrum.*

*Jakmile jí od sebe dívka odstrčila, tak uviděla jak Azumi najednou změnila své chování. Z dívky, která byla milá se najednou vyklubala agresivní povaha což jí zaskočilo. Nevěděla proč se takhle chová, no, měla jisté podezření. Když viděl jak popadla na zem a do ruky si vzala něco ze země. Tohle byla jedna ze situací, na které jí připravovali rodiče. Neférový boj plný záludných triků jak co nejvíce zneschopnit svého soupeře. Bohužel pro Azumi, která se o to následně pokusila při běhu k ní hodit po ní to co měla v ruce. Aby se tomu dívka mohla vyhnout ať to bylo co to bylo, tak si klekla do podřepu aby jí prach minul a dopadl za ní. Když je v této pozici, tak toho rovnou využije a loktem jí bodne do jednoho z nejcitlivějších míst na lidském těle - do stehna a opře se do toho celou svojí váhou. Pak od dívky odstoupí dál sledujíc zda neudělá nějaký další záludný útok.* Souhlasilas se soubojem, nemáš důvod na mě být naštvaná.. a jestli je tohle ta tvá síla přátelství, která musí využívat nečestný způsob boje, tak se toho vzdej, jinak nikdy neporazíš někoho, kdo při tréninku ztrácí krev a pot. Měla by jsi se více snažit aby jsi vůbec v tomhle drsném světě dokázala přežít. *To bylo asi všechno co jí chtěla říct. Pokud by chtěla zaútočit, tak by její útok byl pomalejší vzhledem k bolesti ve stehně, kterou jí způsobila.* Důvod proč se s vámi nebavím je ten, že mě akorát zdržujete a já nepotřebuju ve svém okolí mít slabochy jako jsi ty. *Odpoví jí klidně.*

Azumi

*Jak si jí porazila vidíš že se její vstek vytratil a spíše se rozplakala.* Jdi doprdele když si taková tak vypadni už tě nechci vydět! Vypadni! *Už sní bojovat nechce a raději se postaví a jak jí bolavá noha dovolí odbelhá se na nedalekou lavičku, kde se posadí a sbrkem se snaží zvládnout bolest a tka jen sedí a rukama si zakrývá obličej.* "Proč musí být taková kráva proč proč?"

NPC
*Azumi najednou přešel vztek a namísto toho jí zachvátil smutek, který byl znát, byl slyšet na jejím hlase a vidět na jejích očích. Během toho co se dívka na ní dívala "z patra", tak sama přemýšlela, zda udělala správně, zda nezašla příliš daleko. Pak si ale vzpomněla na svůj poslední trénink, odkud si odnesla jizvu a tak se v duši pousmála. Nelitovala toho jak se zasmála. Spíš jí přijde smutné, jak je Azumi psychicky nestabilní a labilní. No, měla by tuto skutečnost jako správný občan této vesnice nahlásit nebo ne. No, uvidí cestou, nebylo to něco nebezpečného aby se to muselo ohlásit, ale asi by měli dávat ohled na její chování když jí budou vybírat tým a senseie.* Takhle to v životě nedotáhneš nikam, akorát uvidíš jak se s tebou přestanou všichni bavit. Nikdo se nechce bavit s uplakánkem, který se nesnaží něčeho dosáhnout a něco změnit. *S těmito slovy u ní skončila. Otočila se zády a odešla pryč.*

Azumi

*sedí na lavišce a pláče co říkala ta dívka jí bylo u prdele neunesla tíhu porážky a deptala se kvůli tomu, tka jen seděla a nechala své tělo aby se vypořádalo s bolestí a jak se mlůže už normálně hýbat jde se projít k řece na severu vesnice kde nad vodou kouká na svůj odraz a uvažuje nad tím že by nejraději skočila do vody a ukončila tka svůj podle ní býdný život, kouká se jestli někdo není poblíž a pokud nikoho nevidí. vyndá s kapsy kus svitku a pero a napíše tam dopis na rozlučenou a jak už jí netěší život na tomto světě popsaný kousek svitku napíchne na větvičku a vrátí se k vodě a chvíli trvá než se rozhodne ukončit své trpané bytí na tomto světě utonutím ve vodě.*

-----------------------Konec rp ----------------------------------